Pokud máme kdy zachránit svět, měli bychom začít vzdělávat a šetřit. Střídmost, to je vlastnost, která spoustu lidem chybí, ale zároveň je to také to jediné, co by nás mohlo dělit mezi utopením se ve vlastních odpadcích a vcelku zvladatelné spotřebě. Odpad je něco, co nás pomalu hubí. A i když jej házíme do moře a děláme, že se nic neděje a zavíráme oči, tak či onak se nám vrátí zpátky na stůl, třeba v podobě soli, ryb, mořských plodů. Nelze čekat, že živočichové, kteří žijí v plastovém moři, budou bez plastů. Každým rokem vyhyne hned několik druhů, které ještě před nedávnem nebyly ani v kategorii kriticky ohrožené. A to všechno dělá člověk jenom tím, že se jednoduše nezajímá.
Země třetího světa a čistota
Spolu to moc nejde a ani nemůže. Ta nejlevnější řešení jsou totiž ta nejškodlivější. To ale už nikoho nezajímá. Nejhorší je to, pokud si společnost neprošla nějakým vývojem, nežila s plasty delší dobu. Ještě včera jedli všechno z palmových listů a najednou tam mají plastové kelímky. Co si myslíte, že se tak stane? Samozřejmě, stejně jako palmový list i kelímek letí rovnou na zem nebo do vody. Přesně proto se můžete podívat na záběry toho, jak se rozvodněnou řekou někde v Jihovýchodní Asii valí i spousta plastů.
U nás to ale není o moc lepší
Byť valná většina z nás třídí a snaží se tak nějak žít zodpovědněji, stále se najdou takoví, kteří to prostě všechno vyvezou doprostřed lesa a nechají to tam. Černé skládky vznikají dnes a denně a situace se nebude nijak zlepšovat. Vysoké pokuty tomu určitě nezabrání. Pařížská dohoda měla zmírnit veškeré dopady lidstva na celkový ekosystém planety. Nic se však nelepší, nic se neděje. Největší signatáři totiž nejsou celí žhaví do plnění předsevzetí.
Pokud byste se ale chtěli dozvědět něco více o tom, jak i prostý člověk může vydělat na ekologii, nemusíte chodit daleko. vám hned řekne pár tipů, jak rozšířit trochu obzory klidně u vás doma.