Dnes už je vcelku běžnou věcí, že se i soukromí podnikatelé dávají svým způsobem na dráhu detektivů. A nejednou tak po dlouhé hodiny sledují vozidla jezdící po našich i zahraničních silnicích sem a tam.
Ovšem rozdíl tu přece jenom existuje. Tito podnikatelé nesledují vozidla cizí, nýbrž svá, nesnaží se přijít na to, kdo v těchto autech sedí, protože to vědí, a nesnaží se sledované řidiče nachytat při nevěře, ale při jiných případných nekalých praktikách.
Protože znáte to. Jakmile se takový firemní šofér dostane z dohledu, kdo ví, co se bude dít. Je sice logické, že by měl jet tam, kam byl poslán, tam by měl odvést svou práci a pokračovat po vytýčené trase dál, jenže je tomu opravdu tak?
Co když si dotyčný namísto splnění zadaného úkolu dá někde na odstavném parkovišti šlofíka? Co když zneužije firemní vozidlo k vlastnímu obohacení a pojede s ním někam jinam dělat něco docela jiného, než má? Co když z toho auta někde v ústraní vycucne pohonné hmoty nebo si rovnou dojede natankovat na firemní účet do svého kanystru? Co když…?
Těch „když“ může být celá dlouhá řada. A jedno je jim společné. A to to, že z nich majitel firmy a zmíněných vozidel a zaměstnavatel oněch řidičů v nejlepším případě nic nemá, ale většinou dokonce tratí. A to dotyčný logicky nechce. Protože by tím chudnul a možná nakonec přivedl podnik na mizinu.
Jenže jak sledovat taková vozidla, když se na ně přinejmenším pro jejich počet a různost cest, po nichž se prohánějí, nelze přilepit jako detektiv, když do nich nelze nasadit žádného žalobníčka, který by vše následně šéfovi donesl?
Tady je vlastně jen jedno jediné řešení. A sice satelitní sledování takových vozidel.
Tato sledovací metoda v sobě ukrývá nejednu výhodu. Třeba už i jenom tu, že se při ní majitel firmy vlastně ani nemusí obtěžovat vyjít z domova nebo kanceláře, protože je mu vše přineseno virtuálně až přímo pod nos. Nebo tu, že je sledováno nejen to, kde se vozidlo nachází, ale i to, jak toto a jeho obsluha pracuje a případně si počíná nekalým způsobem.
Majitel firmy se tak dozví vše, co chce vědět, a to klidně i ve chvílích, kdy se to právě děje. A to je skvělé, nemyslíte?